Maliny a ostružiny

Až 2 m vysoký keř se vzpřímenými, prutovitými, později převislými výhony. Letorosty jsou žlutohnědé, oblé, jehlovitě ostnité a po dozrání plodů zasychají. Starší větévky jsou hnědavé, kořenová hlavice je vytrvalá. Kořeny nevytváří hustý drn. Rozmnožuje se snadno i kořenovými výmladky. Pupeny jsou dlouhé, špičaté, střídavé a jsou obklopené světle hnědými obrvenými šupinami.Listy jsou svrchu jasně zelené, zespoda krátce běloplstnaté, jsou 3–7četné, střídavé a lichozpeřené. Jednotlivé lístky jsou na obvodu nepravidelně pilovité. Řapík i žilky naspodu listů jsou chloupkaté. Vrcholové lístky jsou dlouze řapíkaté.Květy jsou bílé, oboupohlavné, 5četné, pravidelné. Korunní plátky jsou uspořádány v chudých úžlabních latách. Kvete od poloviny května až do června.

Plody jsou známé maliny, což je souplodí peckovic na květním lůžku. Každá peckovice má jedno semeno. Maliny jsou až 1,5 cm velké, červené se sametovým povrchem. Zralé maliny se snadno odlupují od květního lůžka. Dozrávají v červenci.

Roste na pasekách, světlinách od nížin až po subalpinské pásmo.

Sbírají se zejména plody - maliny. Obsahují barvivo patřící mezi nejsilnější antioxidanty. Čím sytější a tmavší barvu maliny mají, tím je koncentrace tohoto barviva vyšší. Více tohoto barviva obsahují už jen malinoostružiny a ostružiny. Plody, šťáva a další výrobky z nich jsou zejména pro obsah antioxidantů cenné při horečnatých a zánětlivých onemocněních (zánět průdušek, revma), zlepšují zdravotní stav kuřáků a alkoholiků, jsou doporučovány i u Alzheimerovy choroby.V léčitelství se používá též sušený list maliníku - výluhy se používají ke kloktání při zánětech v dutině ústní a k potírání kožních chorob. Jde o hodnotnou součást celoročních bylinných čajových směsí. Fermentací se senzorická hodnota drogy zvětšuje. Maliny se jsou výborné syrové, ale dělá se z nich také kompot, marmeláda, džem, mošt, sirup či šťáva.

 Ostružiník obecný (Rubus fruticosus)

Velmi variabilní keř. Má prýty dvojího druhu: Jednak dřevnaté a nekvetoucí, které mohou být téměř vzpřímené, obloukovitě sehnuté nebo poléhavé, a dále prýty bylinné, které jsou plodné a vyrůstají z nekvetoucích prýtů. Všechny prýty mohou být oblé, nebo hranaté, ostnité nebo bez ostnů, chlupaté nebo lysé. Listy jsou řapíkaté, dlanitě 3 až 5četné, s různou velikostí i různým tvarem lístečků, jež mohou být lysé nebo chlupaté a zbarvené v různých odstínech zelené. Květy vyrůstají převážně v latách, jsou 5četné, nejčastěji bílé až růžové, někdy ale i fialové, květní stopky a kališní lístky mohou být lysé, chlupaté, žláznaté nebo osténkaté. Plodem jsou peckovičky, které dohromady tvoří souplodí známé jako ostružina. Kvete v V až VIII.

Stanoviště:

Lesy a jejich okraje, houštiny, mýtiny, meze, podél cest, ..., převážně na půdách vlhčích, humózních a nevápnitých.

Rozšíření:

V ČR hojně, ale jednotlivé drobné druhy mohou být i vzácné.

Léčitelství:

Pro léčebné využití se sbírají mladé listy v době před rozkvětem (v květnu až červnu). Suší se ihned po sběru při teplotách do 40 °C. Pro potravinářské účely (příměs do čajů) se suší až po zavadnutí trvajícím několik dní (fermentaci), kdy list ztmavne a začne příjemně vonět.Droga obsahuje třísloviny (gallatoniny), organické kyseliny, vitamin C, flavonoidy, inosit, barviva, pektin, ale množství všech těchto látek je v droze poměrně nízké.Působí mírně svíravě, močopudně, staví krvácení a průjem, dezinfikuje trávící a močové ústrojí, ve formě kloktadla se užívá proti kašli, ve formě koupelí se užívá na ekzémy, kožní záněty a na špatně se hojící rány.

Pěstování:

Všechny ostružiny vyžadují výživnou, vlhkou půdu. Rodí i v polostínu, ale slunných místech mají sladší plody. Jejich růst je třeba korigovat, pokud to neuděláme, obsadí brzy celou zahradu. Každý výhon se sklání k zemi, kde ze svého vrcholu zakořeňuje a vytváří tak nové keře. I když jsou ostružiny výborné, nehodí se díky své velikosti a bujnému růstu do moderních malých zahrádek. Úrodu zvyšuje dostatečné přihrnování kompostem a nastýlání. Prostor pod ostružiníky je vhodné zatravnit a ponechat na nich, aby se sami vypořádaly s plevelem, ale i se všemi ostatními rostlinami s výjimkou vzrostlých stromů. Ostružiny jsou natolik odolné, že jejich pěstování ve skleníku by bylo nesmyslné. Stísněné podmínky, které nabízí pěstování v nádobách, ostružinám nevyhovují a vzhledem ke svým trnům se takto ani nepěstují. Ale i pro beztrnné odrůdy by se vzhledem k vzrůstu, těžko našla nějaká nádoba. Plodící odrůdy jsou v době květu, počátkem léta, nádherné. Existuje také mnoho dekorativních odrůd a druhů, většinou jsou ale příliš mohutné pro malé okrasné zahrádky.

Ostružiník plodí na výhonech starších jeden rok, které sami neodumírají jako u malin. Pro prevenci proti onemocněním a k zajištění bohaté úrody je nutné likvidovat starší výhony a podporovat vytváření nových. Výhony ostružiníku jsou mnohem delší a silnější než u maliníku, a proto vyžadují pevnou oporu. Mladé výhony přivazujeme k opoře v průběhu léta. Pokud nechceme, aby se výhony rozrůstaly a zakořeňovaly, seřízneme je koncem léta. Ostružiníku vyhovuje společné pěstování s kopřivou a mochnou husí. Sám je vhodným společníkem hroznového vína, které v jeho blízkosti lépe plodí.

Sklizeň:

Plody se sbírají ve stavu plné zralosti od pozdního léta až do prvních mrazů. Červené a nezralé plody jsou nepoužitelné, během zrání postupně tmavnou a měknou.

Použití:

Na ostružiníkách vyrůstá všeobecné známé ovoce zvané ostružiny, které se dají jíst čerstvé, ale je možno z nich připravovat i šťávy, sirupy, marmelády, džemy, kompoty, ovocná vína, likéry apod.Syrové plody jsou často velmi kyselé, ale po tepelné úpravě získají výbornou chuť a jsou stravitelnější. Vyrábí se z nich čerstvé džemy, ale protože mají spoustu semínek, častěji se z nich připravují rosoly. Do ostružinových pokrmů se často přidávají jablka pro lepší konzistenci i chuť. Z ostružin se také připravuje víno, nebo se přidávají pro dodání barvy a chuti, do vín z jiného ovoce a hroznů, např. u vína Red Muscat z Toulánu. Křoví ostružiníku chrání před většími zvířaty a jinými nezvanými návštěvníky zahrady.Odrůda ´Himalayan Giant´ je natolik mohutná, že zastaví téměř vše. Ořezané výhony dobře hoří a jsou poměrně výhřevné.

Množení:

Semenáčky se uchytí kdekoli, nezachovávají ale rodičovské vlastnosti. Zahřížené výhony ihned zakoření a koncem léta nebo začátkem podzimu se nová rostlina vytvoří během několika týdnů. Pokud chceme množit, pohřížíme výhony do nádob s kompostem, pokud ne, výhony odstřihneme.

Choroby, škůdci:

Ostružiník je velmi odolný a nejsou s ním téměř žádné problémy. Ani ptactvo mu nezpůsobí velké potíže. Ptáci totiž nestihnou likvidovat plody tak rychle, jak dozrávají. Díky své hustotě a silnému vzrůstu jsou ostružiníky odolné proti plevelu.

Malinoostružiník - Rubus neglectus

Malinoostružiník - Tayberry

Ostružiník - Rubus Fruticosus

Ostružiník - beztrnný